Co je to inflace a deflace?

Inflace požírá vaše úspory, míra inflace dosahuje rekordních hodnot, inflace bude v Česku odeznívat pomalu. Takové titulky jste v posledních letech určitě zaznamenali. Víte ale, co to ta inflace je, proč vás připravuje o peníze a jak se proti ní dá bojovat? Tyto znalosti patří mezi základy finanční gramotnosti, tak si je pojďme trochu vyjasnit, případně oprášit.

Co je to inflace a deflace?

Inflace označuje stav, kdy ceny zboží a služeb rostou příliš rychle, zatímco k deflaci dochází, když ceny rychle klesají. Rovnováha mezi těmito dvěma stavy, opačnými stranami téže mince, je křehká a ekonomika se rychle může přehoupnout z jednoho stavu do druhého.

Centrální banky (v České republice je to Česká národní banka) bedlivě dohlížejí na úroveň cenových změn a jednají tak, aby zastavily inflaci či deflaci. Mohou například vhodně nastavit úrokové sazby nebo přijmout jiná opatření měnové politiky.

Jak inflace, tak deflace mohou být pro ekonomiku potenciálně špatné, závisí však na tom, proč k nim došlo a jak vysoké jsou.

Co je to inflace?

Inflace je kvantitativní (číselné) měřítko toho, jak rychle rostou ceny výrobků a služeb v ekonomice. Jednou ze situací, kdy k ní dochází je, když je po zboží a službách vysoká poptávka, která začne převyšovat nabídku. Snížená nabídka (dostupnost výrobků a služeb) následně zvyšuje ceny.

Nabídka se může snížit z mnoha důvodů. Přírodní katastrofa může zničit celou úrodu obilí, boom stěhování se do velkých měst může způsobit nedostatek bytů v Praze a Brně atd.

Míra inflace se vyjadřuje v procentech. V roce 2022 byla hodně vysoká, v roce 2023 se růst cen zpomalil. V červnu 2023 činil meziroční růst inflace 9,7 %, což je nejméně od prosince 2021. Jen pro představu, ke konci 2022 byl oficiální meziroční růst inflace na hodnorě 16,2 % (nejvíce za 20 předchozích let). Ani tohle číslo však samo o sobě ještě nemusí být tragické. Teprve když nárůst cen v období přesáhne 50 %, mluvíme o hyperinflaci. V takových situacích už se opravdu hroutí ekonomika. Naštěstí je něco tak extrémního historicky dost vzácné.

Běžnému člověku se může zdát, že je inflace vždy špatná. Navýšení cen zboží a služeb přece znamená, že si toho za stejnou sumu koupíte méně! Ve skutečnosti ovšem inflace může být špatná i dobrá, v závislosti na jejich důvodech a úrovni. V prvé řadě může podpořit utrácení a investování, což je pro trh přínosné. Vezměme si příklad: Novou pračku za dvacet tisíc bude nejspíš levnější koupit nyní než za rok, protože za rok bude stát více a není jisté, zda i vy budete poměrově k tomu více vydělávat.

Co je to deflace?

Deflace je opakem inflace a stejně jako inflace může k ní dojít z více důvodů. Obecně nastává, když nabídka v ekonomice začne převyšovat poptávku, tedy je k dispozici příliš mnoho zboží a služeb, nebo když není v oběhu dostatek peněz na nákup tohoto zboží. Roste kupní síla obyvatel a v důsledku toho klesá cena zboží a služeb v nabídce. Lépe se to dá ukázat na konkrétním příkladu. Pokud je například určitý typ auta velmi populárním, ostatní výrobci začnou vyrábět podobné vozidlo, aby mohli konkurovat. Brzy je na trhu více těchto vozidel, než mohou automobilové společnosti prodat, takže musí snížit cenu, aby přilákaly kupce.

Když poskytovatelé úvěrů zjistí pokles cen zboží a služeb, často zpřísní podmínky pro získání půjčky, zvýší úrok a podniknou další kroky, kvůli kterým má k úvěrům přístup menší počet lidí. Lidé pak nemají peníze na nákupy a firmám zůstává spousta zásob. To způsobuje další deflaci.

Firmy s velkými zásobami, které se neprodávají, jsou nuceny snížit náklady, takže často propouštějí. Jenže nezaměstnaní lidé nemají dostatek peněz na nákup věcí. A tak firmy snižují ceny zboží a služeb. To znamená, že se motáme v kruhu, deflace se jen prohlubuje. Pokud totiž vidíte, že ceny klesají, proč byste něco kupovali hned? Raději si počkáte, až bude hodnota ještě nižší.

Jak se počítá inflace?

Inflace se měří na tzv. spotřebitelském koši, který je plný běžných potravin a služeb. U těchto položek, je jich celkem 693, Český statistický úřad na měsíční bázi sleduje, jaká je jejich cenová hladina. Produkty nebyly zvoleny náhodně, odpovídají tomu, co se sleduje v jiných zemích, existuje evropská metodika, která rozděluje položky do dvanácti odvětví, nejvíce jsou zastoupeny potraviny a nealkoholické nápoje.

Ve spotřebitelském koši byste našli například bílý jogurt, chléb konzumní, pivo, konzumní brambory, zubní kartáček, dioptrické brýle, hřebíky, rtěnku, tablet, nájem, vstupenku do kina, jízdné na MHD, pojištění auta, ale třeba i poplatek za vydání cestovního pasu.

Různé položky mají různé váhy, čím více za danou položku ročně utratíme, tím vyšší má váhu. Třeba chleba má váhu 4,72 promile, zatímco hovězí svíčková jen 0,24 promile. Chleba si totiž kupujeme častěji než svíčkovou. Největší váhu však mají náklady na bydlení (spolu s vodou, energiemi a palivy), tvoří celkem 26 %. Odpovídá to tomu, že většinu naší výplaty vyložíme právě za tyto položky, méně za jídlo a další výdaje pro zábavu atd.

Tip: Přehled toho, co všechno je ve spotřebitelském koši, má Český statistický úřad uveden na svém webu.

Když se pak u všech položek ve spotřebitelském koši podíváte, o kolik se změnila cena, a pokles či růst cenové hladiny s danými váhami sečtete, dostanete meziměsíční inflaci. Podobně se dají porovnat ceny s hodnotami před rokem pro získání meziroční inflace.

Vypočtené hodnotě se říká míra inflace, ale také index spotřebitelských cen. Setkat se můžete rovněž se zkratkou CPI z anglického Consumer Price Index. Jde o jednu a tu samou věc.

Systém má samozřejmě své meze, položky v košíku jsou univerzální, nesednou každému. Vegetariána neovlivní zvyšující se cena masa, pokud jezdíte do práce MHD, moc vás nezasáhne zvyšující se cena pohonných hmot, a jestliže nekouříte a nepijete, váš rozpočet nepostihne zvyšující se cena alkoholu a tabákových výrobků. Vaše osobní inflace tedy může být jiná, index cen potravin je obecný. Na internetu se dá dohledat kalkulačka inflace, která počítá i s vašimi speciálními parametry.

Co je příčinou inflace?

Proč se inflace objevuje? Příčin je celá řada, a pokud je vysoká, často je na vině souhra vícero okolností. Faktory, které ji způsobují, by se daly rozdělit na dvě skupiny.

Příčiny na straně poptávky

Ty máme v podstatě dvě hlavní a pak několik vedlejších:

• Růst množství peněz v oběhu. To hlídají centrální banky, mohou vydávat nové peníze, nebo naopak stahovat peníze z oběhu, navyšovat a snižovat úrokové sazby.
• Velikost trhu. Pokud populace vzroste, nebo přijdou zahraniční investoři, trh se zvětší. Podobně se může i zmenšit.
• Očekávání. Když lidé čekají, že jim bude dobře a jejich situace se bude zlepšovat, poptávka roste, nebojí se totiž nakupovat. V očekávání finanční krize zase více šetří a nejsou tolik ochotní utrácet peníze.
• Rozhazování peněz. Pokud lidé chtějí šetřit, zboží a služby spíše prodávají, nic nekupují, převis nabídky nad poptávkou sníží ceny a máme deflaci. Naopak v obdobích, kdy lidé peníze nechtějí držet, přichází inflace, protože hodně utrácí, poptávka převyšuje nabídku a ceny rostou.

Příčiny na straně nabídky

Ty častokrát přichází z důvodů, které jako společnost nejsme schopni ovlivnit.

• Růst cen zdrojů. Některé zdroje jsou neobnovitelné, postupně je vyčerpáváme, výtěžnost se zhoršuje, a jejich cena proto roste. Tím se mění i úroveň cen zboží a služeb.
• Výpadky produkčních kapacit. Mohou přijít třeba z důvodu přírodní katastrofy. Vyrábí se méně, produktů je méně, a tak jsou dražší. Toto jsme zažívali nedávno kvůli covidu, jistě si na to pamatujete. Kvůli zavřeným továrnám po celém světě jsme se potýkali s výpadky dodávek mnoha výrobků, a to ještě dlouhé měsíce po překonání nejhoršího covidového období.
• Populační vliv. Když je ve společnosti více neproduktivních členů (dětí a důchodců), méně lidí vytváří produkty a služby, těch je méně, a tak jsou dražší.

Nelze tedy říct obecně, proč k inflaci dochází, důvody jsou pokaždé trochu jiné.

Proč je inflace dobrá?

Nebylo by nejlepší, kdyby ceny vůbec nerostly a žádná inflace neexistovala? Ne tak úplně. Inflace je mimochodem lepší než deflace, protože při deflaci lidé odkládají investice a nákupy, takže dochází k poklesu poptávky, snížení tržeb a propouštění. Nezaměstnaní lidé nemají peníze na utrácení, a tedy jsme už zase v koloběhu, o kterém jsme již mluvili.

Mírná inflace (ekonomové často uvádějí, že cílem je 2% míra inflace) je výhodná. Lidé očekávají, že ceny porostou, a tak neodkládají nákupu. Tím pádem roste poptávka, rostou zaměstnanost i mzdy, za které mohou lidé více nakupovat a celé se to točí dokola.

Dopady inflace na ekonomiku

Dopady inflace jsou vždy pozitivní i negativní, mezi ty hlavní bezpochyby patří:

• Snížení hodnoty peněz a dalších peněžních aktiv.
• Nedostatek zboží a služeb, protože ho lidé skupují ve velkém, dokud ještě není tak drahé.

Někteří na inflaci prodělávají, další vydělávají. V případě, že máte hodně peněz v hotovosti či na účtech, proděláte, protože peníze ztrácí na hodnotě. Jestliže jste vlastníky nemovitosti či zlata, patříte mezi ty šťastnější, jejich hodnota vzroste.

Zajímavý je také fakt, že inflace nepůsobí rovnoměrně ani na všechny oblasti ekonomiky. Nejdříve se objevuje v některých odvětvích (v závislosti na příčinu inflace) a pak se až šíří dál. Lidé z odvětví zasažených mezi prvními nakupují ještě za původní nižší ceny, ale zákazníci jim už platí ceny nové vyšší. Bohatství se tedy přesunuje z jedné skupiny do druhé. Tímto způsobem se růst cen přesouvá přes všechna odvětví, dokud nejsou ceny všude vyšší.

Co znamená inflační očekávání?

S tím vším, co jsme si o inflaci již prozradili, asi máte tušení, jak se zachovat ve chvíli, kdy očekáváte strmý růst inflace, nebo naopak deflaci. A přesně o tom je inflační očekávání. Očekávaný vývoj cen (inflace) hodně ovlivňuje, jak lidé nakládají s penězi, jak je investují, utrácejí a půjčují si je. To má velký význam na celou ekonomiku a měnovou politiku. Když tedy vyšší organizace vědí, co lidé očekávají, mohou tomu uzpůsobit další rozhodnutí. U nás v Česku je touto vyšší organizací především Česká národní banka, v rámci Evropské unie se o to stará Evropská centrální banka.

Důležitá jsou inflační očekávání nás všech, tedy ekonomů a odborníků ze světa financí, ale i běžných obyvatel. Evropská centrální banka má například výběrové šetření, v jehož rámci se ptá lidí na inflaci a ekonomiku. Z informací pak sestavují analýzy a na základě těch plánují další kroky s cílem udržet míru inflace na úrovni 2 %.

Česká národní banka už od května 1999 pravidelně měří inflační očekávání ve své skupině respondentů. Ta je sestavena z brokerských firem a analytiků velkých bank, tedy z informovaných lidí pohybujících se v oboru. ČNB se jich každý měsíc dotazuje na predikci:

• měnový kurz EUR/CZK,
• meziroční změna CPI (metrika s produkty v košíku),
• meziroční růst HDP,
• meziroční růst nominálních mezd
• a dalších údajů.

Na základě těchto informací ČNB vytváří svou měnovou politiku. Sleduje, jaká jsou inflační očekávání a zda se shodují s tím, co si představuje ČNB a také se skutečným vývojem. Všechny tyto analýzy najdete dostupné na webu ČNB, můžete si je stáhnout a podívat se, jaký růst cen predikují analytici z bank a jaký ČNB. Jedná se o veřejně dostupné informace. Jestliže zvažujete nějakou vyšší investici, můžete se na odhady podívat a podle toho se rozhodnout, zda se vyplatí nakoupit už letos, nebo je možné třeba ještě rok počkat, protože inflace nebude tak vysoká.

Kdo stanovuje výši inflace?

Výši inflace v Česku stanovuje Český statistický úřad. Už jsme si pověděli, že sleduje cenové hladiny stovek položek spotřebního koše. Jak ale měření inflace funguje v praxi?

Jednou za pět let se vybírají konkrétní reprezentanti potravin, tomu předchází roční šetření s členěním výdajů domácností. Mezi těmito velkými revizemi se koš aktualizuje i průběžně, když pracovníci statistických orgánů v terénu zjistí nutné změny. Ceny položek se zjišťují ve vybraných prodejnách a provozovnách v 35 okresech ČR (je jich asi 10 000). Bere se vždy zboží I. jakosti, konkrétní výrobek (značka) se vybírá podle toho, co zákazníci kupují nejčastěji. Celý proces je ještě kontrolován pracovníky Odboru statistického zpracování, kteří jezdí do terénu a ověřují správnost cenové hladiny i popis varianty.

Po sběru dat se spočítá vážený aritmetický průměr ceny daného produktu v ČR, váhou je přitom počet obyvatel v jednotlivých krajích. Pak už se může počítat výše inflace.

Jak vidíte, inflace není jen negativní, v ekonomice ji potřebujeme, ovšem jen v rozumné výši. Teď už víte, jak se měří, kde zjistit její předpokládaný vývoj a jak toho využít v plánování svých výdajů.

Půjčka v době inflace?

Cenová hladina roste, nicméně platy jen mírně. Zboží a služby drahnou, snižuje se kupní síla obyvatel. Má tedy smysl si půjčovat během inflace peníze? Pravdou je to, že půjčka během vysoké inflace dává větší smysl než jindy, rostoucí inflace totiž půjčky zlevňuje. Vypůjčíte si učitou částku za určitou úrokovou sazbu, která je pevná. Poté splácíte pořád stejnou částku, ale jelikož inflace hodnotu peněz v čase snižuje, snižuje se vám reálně i celková půjčená částka.

Ve Ferratum máme v nabídce půjčku Ferratum Credit, kterou poskytujeme vždy s pevnou úrokovou sazbou!

 

CHCI VYZKOUŠET PŮJČKU FERRATUM CREDIT